Something special
Dneska mám pro vás něco speciálního. Ála mě vzala na výstavu Dita Pepe: Měj ráda sama sebe. A já si z ní odnesla katalog - nebo se tomu říká jinak...? S nakupováním podobných knih nemám mnoho zkušeností, a tak mě překvapilo, že paní v pokladně za ten výtisk se vzhledem skript chtěla skoro pět set, ale já zas chtěla tu knihu (až doma jsem přišla na to, že obsahuje i jeden fotografický originál - aspoň myslím :)
Nikdy jsem nepochopila diskuzi kolem takzvané ženské literatury - co jako že to má být a proč tedy neexistuje i nějaká "mužská literatura"...
No protože žena zvládne jakoukoli knihu - některé klidně i o horolezectví nebo něčem jiném podobně "chlapáckém". Ale ukažte mi chlapa, co čte "ženskou literaturu"! :D
Ženský a mužský mozek fungujou jinak: my máme víc empatie, dokážeme dělat víc věcí najednou, jinak komunikujeme, jiné věci řešíme. A přestože mnoho žen leze po horách, hraje hokej nebo boxuje a věnuje se tak činnostem, vnímaným jako "mužské", tak většina občas přivítá ryze ženskou společnost a užije si ji. A nemusím asi zdůrazňovat, že holčičí večírek vypadá dost jinak než kalba smíšená ;) Takže takhle já vnímám "ženskou literaturu": je psána ženou pro ženy a řešící hlavně vztahy - s muži, kamarádkami, matkami, sama se sebou... Ženská literatura nemusí být nutně blbá, neboť červená knihovna je až jeden její poddruh... Zkrátka: v té nepřeberné množině všech knih na světě jsou i takové, co chlapi prostě nedávaj ;)
No a takhle kniha je přesně holčičí - v tom nejlepším slova smyslu: novinářka Bára Baronová dala dohromady osobní výpovědi několika žen z různých sociálních vrstev a Dita Pepe je vyfotila v civilu, a pak po proměně - vlasy, líčení, hadry. Každá žena se něčeho bojí, po něčem touží, něco překonala a s něčím se vyrovnala. Obyčejné, opravdové, dojemné. Inspirativní čtení.
AUDIOUKÁZKA (mezi námi děvčaty :)
Knihu Měj ráda sama sebe jsem koupila na stejnojmenné výstavě. Pokud se na ni nedostanete, můžete si ji objednat třeba zde https://knihy.abz.cz/prodej/mej-rada-sama-sebe
