Něco vánočního... když máme ten advent...

Při čtení si zajímavé pasáže v knize označuju barevnými papírky, abych pak měla z čeho vybírat úryvek pro audioukázku. Když jsem skončila s Heroinovými deníky, ježila se kniha papírky jako šatna Nikkiho Sixxe použitými stříkačkami a alobalovými útržky.

Ale alkohol, acid, kokain... to byly jen takové aférky. Zato když jsem se setkal s heroinem, doopravdy jsem se zamiloval.

 Možná jste nikdy neslyšeli o kapele Mötley Crüe. Já věděla jen to, že za jejich bubeníka se vdala Melrose-Place-Amanda--The-Bitch Heather Locklear a posléze taky záchranářka Pamela Anderson (ten Tommy Lee musí mít něco do sebe ;) Každopádně v Americe jsou Mötley legenda. Na vrcholu byli na přelomu 80. a 90. let a momentálně jedou svou Final Tour  (k vidění i v Evropě). Platili za rokenrolové šílence, pro které nic není too much. Fanynky přehazovali vidlema. Sex, drogy, rock'n'roll. Kupodivu to všichni přežili a dneska hrajou ve stejném složení jako když coby pubertální nadšenci kapelu zakládali. O jejich tehdejší způsobilosti hezky vypovídá historka, kdy nemajetný budoucí basák Nikki Sixx odchází do hudebnin ukrást basovou kytaru. Po návratu otevírá pouzdro a spoluhráč se ho ptá: "Ty nepoznáš basu? Tohle je přece kytara!" Přesto kdosi nazval "architektem kapely" právě Nikkiho Sixxe. Zřejmě měl jiné přednosti než být od začátku excelentním hráčem na basu. Viděla jsem pár let starý rozhovor s ním u Howarda Sterna a překvapilo mě, že Nikki Sixx po těch kilech profetovaného heroinu dá dohromady kloudnou větu. Měl charisma jako kráva.

Heroinové deníky zaznamenávají neuvěřitelný rok života týpka, co ho bavilo pohybovat se na hraně. Rok života zpovykané rockové hvězdy, která mohla mít všechno a nevěděla, co s tím. Ubližovala lidem kolem sebe a sobě taky. Ze svých problémů vinila všechny ostatní. Ale taky je to autentická zpověď nešťastného závislého člověka, co zveřejnil svoje nejniternější pocity a upřímně vyprávěl o stavech, za které by se každý včetně něj styděl. O tom, že světlo na konci tunelu existuje a že z každého dna se dá odrazit, i když to někdy musíte udělat víckrát.

Někdo se mě zeptal, proč jsem tuhle knihu psal, a já mu řekl: "Možná, že si ji přečte aspoň jeden člověk a pomůže mu to." A on na to: "To není moc rockový, že ne?" A já odpověděl: "Jdi do prdele!" Ale zasmál jsem se, protože vím, že to je ta nejrockovější věc na mně - že si v životě dělám, co chci."

PS: Zisk z prodeje knihy věnuje Nikki Sixx prostřednictvím charitativní organizace Running Wild In The Night  dětem, které utekly z domova.

PS2: Kniha je rozebraná, takže ji momentálně neseženete ani na mém oblíbeném eshopu ;)

Edit: Roku 2018 vyšly Heroinové deníky znovu, tak pátrejte :) Anebo pořiďte jako e-knihu https://knihy.abz.cz/prodej/heroinove-deniky-rok-v-zivote-rockove-hvezdy-zavisle-na-drogach

 Audioukázky:

 

Za knihu děkuji eshopu