Žena v knihách

Život není černý, nebo bílý – je totiž černobílý

 

   TAKOVÉ knihy mám ráda! Vtáhnou vás do děje hned první stránkou, stačí pár vět, a jste tam. I když úplně nevim, jestli je zrovna americký Jih padesátých let místo, kam by se člověk hrnul...

   Aibileen je hospodyně. Černá hospodyně, co se stará o bílou rodinu. Nereptá, dělá prostě to, co se jí řekne. Myslí si svoje, ale to nemusí nikdo vědět. Dodržuje pravidla: chodí včas, dělá svou práci, neodmlouvá, používá jen svůj odděleně uchovávaný talíř a příbor a taky oddělený záchod. Na prima místě, venku, hned vedle garáže. Ten vymyslela kamarádka její bílé paničky – a Aibileen za to musela hezky poděkovat. Ví, že nesmí do knihovny pro bílé, do obchodu pro bílé a že děti ve škole si můžou půjčovat učebnice jen v rámci své rasy. Pokud měl knihu černoch, bílé dítě už ji nedostane. Možná ani nechce, protože i z těch opečovávaných batolat, co milujou své černé chůvy, vyrůstají děti a dospělí, kteří ví, “co se sluší a patří”.

4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Byl Steve Jobs sráč?

 

     Prý ho historie postaví vedle Edisona a tak. Charizmatický vizionář, neústupný šéf, nesnesitelný génius, zakladatel jedné z nejvýznamnějších firem na světě atd. Ale co byl zač? 

     Na začátku chci říct, že nejsem stoupencem náboženství nakousnutého jablka, aspoň ne v tom smyslu, že si nikdy nekoupím nic s jiným logem. Ano, tohle píšu na MacBooku a někde poblíž leží můj iPhone, se kterými jsem spokojená, ale přinesl mi je před rokem Ježíšek a v podstatě si myslím, že i bez nich by se dalo žít. Což teda asi není úplně to, co by zrovna Steve rád slyšel :D

4.5 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1