...nemělo by smysl vyhýbat se životu
Nadpis k téhle recenzi se mi vybavil tak nějak samovolně, je to samozřejmě citát a ano, taky jsem zvědavá, kdy konečně Saša Gedeon natočí další film, modří už vědí :)
Ale teď si představte tohle: přijíždíte vystrašení do země, jejíž jazyk neznáte, k příbuzným, které jste nikdy neviděli. Je vám sedmnáct a doufáte najít uprostřed poválečné bídy konečně útočiště, ale ukáže se, že krev je víceméně voda a vy máte předjednaný sňatek s válečným veteránem. Uf.
Dej se dohromady!
Tuhle Lucy byste za kamarádku fakt nechtěli: každému lže, s nikým z vlastní rodiny se nesnese, na oslavě vydává cizí dárek za ten od sebe a celá je taková nějaká nepovedená. Lže vlastně i čtenáři, takže se teprve postupně dozvídáte pravdivou verzi o posledním rozchodu, o vztahu s otcem, o ní samotné. Ale bude trvat fakt dlouho, než ji vezmete na milost...
Taková normální rodinka
Mark Haddon vydal v roce 2003 knihu Podivný případ se psem a posbíral za ni kdeco. Jednou z jeho dalších knih jsou Problémové partie. Narazila jsem na ně náhodou, sáhla po nich kvůli slibnému názvu, a nenachytala se.
Problémové partie se vyskytují v každé rodině. V tomto případě má matka Jean na počátku důchodového věku milence a otec George příznaky počínající duševní poruchy. Syn Jamie je homosexuál, se kterým se právě rozešel přítel. Dcera Katie se má vdávat, ale možná nechce. A termín svatby se neúprosně blíží a všechno spěje k velkému finále...
Pokud jste jediní, kdo může něco udělat - musíte? Znova a znova?
To jsem musela :) A teď vážně.
Když máte nemocné dítě, uděláte cokoli, abyste mu pomohli. Je super mít sourozence, který se geneticky maximálně shoduje a může být dárcem kostní dřeně apod. Když ho ale nemáte, můžete si ho "vyrobit na zakázku"? Na náhradní díly?