Anděl, netopýr a parta oživlých mrtvol
Nutí nás někdo dočítat knihy, co nás nebaví nebo nám jdou na nervy? Vlastně jo: neodbytná představa, že už na příští stránce se to rozjede, že přijdeme o něco zásadního, když číst přestaneme. Je to stejný jako s nudným večírkem: všecko ok, povídáte si, potkáváte známé, ale něco je špatně - vlastně jste se ještě pořádně nezasmáli. A tak čekáte na ten jedinečný okamžik, kdy se pár replik sejde tak, že pak už brečíte smíchy a stejně se nemůžete přestat smát. Jenže pořád si povídáte a už se vám chce spát, ale říkáte si: ještě chvilku... A tak vydržíte do tří, víte, že ráno budete hrozně unavení a pak si říkáte: sakra, měla jsem jít spát dávno, o nic bych nepřišla. To příště...!
Já to mám takhle i s knihama. Chci říct - nečtu všecko, co mi přijde pod ruku. Vždycky je to na doporučení, z diskuze na netu nebo se ke mně ta knížka nějak dostane, takže pak mám asi pocit viny, že jsem v tom blábolu neobjevila ten vybroušený diamant, kterého si na něm cení ostatní, a tak čtu pořád dál...
Stane se i v lepších rodinách...
Tři ženy, tři generace, tři navzájem propletené osudy v jedné rodině. Někdo se zamiluje navzdory své rodině a uteče, někdo umře, někoho zavřou... Autorka píše s nadhledem a jemnou ironií tak, jak život jde; všechny tyhle věci se stávají a každý druhý takové případy ve své rodině najde. Každá hrdinka je jiná, mnohdy k sobě nedokážou najít cestu, ale děj plyne tak samozřejmě jako pečení chleba, a přitom naprosto neuvěřitelně - úplně vidíte, jak se babička zamlada zbláznila do souseda a utekla s ním bez koruny v kapse a bez požehnání rodičů do pohraničí a jak za tu mladickou vzpouru a rodičovskou pýchu pak všichni zaplatili tím, že už se nikdy neviděli...
Nelogika na Shetlandských ostrovech
Ach jo. Už nevím, kde se vzalo doporučení na tuhle knihu, zřejmě někde v diskuzi na netu. Dobře mi tak! Kdybysem měla víc rozumu, tak bysem nevěřila kdejakému trollovi... ale dozvěděla jsem se pár zajímavostí o Shetlandských ostrovech, takže aspoň něco ;)
Poklidné ospalé městečko, kde každý každému vidí do talíře a pokud tam mají rodiče z něčeho obavu, tak jen že by dítě zašlo příliš daleko a spadlo z útesu do moře. Neškodná atmosféra je ovšem narušována přítomností jednoho poněkud zaostalého obyvatele, jehož hlavními zájmy jsou péče o krkavce a přemýšlení o mladých dívkách. A pak se najde mrtvola mladé dívky, kvůli které začnou starousedlíci vzpomínat na dvanáct let starý případ zmizelé holčičky, co se nikdy nenašla. Pátrání po pachateli nového zločinu se rozbíhá, atmosféra houstne, střípky minulosti zavražděné zapadají do skládanky a vy tipujete, která postava má zločiny na svědomí. SPOILER!
Kdo sakra řek, že thrillery umějí jen seveřani?!
Znáte to: ke knize se dostanete po pekelném dni, přečtete pár stránek, a vytuhnete. Mám náročné dny, ale s touhle knihou byly náročné i večery :)
V příběhu jde o to, že manželce hlavního hrdiny před pětadvaceti lety zmizela rodina - otec, matka i bratr. Nikdy už o nich neslyšela, ale taky nikdy neztratila naději, že jednou se dozví, co se stalo. To asi člověka poznamená...
